Červenec 2015

Kyvadlové hodiny a nespravedlivý svět

19. července 2015 v 18:29 | victoriah |  Kecy
Achjo, proč je život tak nespravedlivý? Nějak se toho děje poslední dobou moc. Jakožto správný závyslák na internetu ležím pomalu denně v depkách, protože nám blbne doma wifi. Jak se krásně vzpomíná na tu dovolenou, kde mi každých pět minut nepadal net.

Když už net nefungoval den, tak jsem se odhodlala jít ven do toho pařáku a trochu se projít. Vybavit se na takovu cestu je přeci samozřejmé, tak jsem dala dohromady sluchátka a mobil, abych měla co poslouchat i venku, s notebookem se přeci jen špatně prochází. Jenže mobil nefungoval. Jak dement jsem se ho snažila zapnout asi hodinu.

Pak mi bylo oznámeno, že mi ho máma vyprala. Další rána. Co jsem tedy měla dělat? Na hudbě jsem opravdu závyslá, možná více, jak na internetu.

Pak se seběhlo dalších asi milion věcí. Spousta nesmyslných věcí, spousta stresu. Vše se zdá být nefér, ale na to bych si pomalu měla zvykat. Asi se na mě smůla prostě lepí, ještěže v tom nejsem sama vím, že na některé mé přátele se lepí sama. Nechci být zlá, ale je to uklidňující.



A ty hodiny! Nesnáším je! Někdo do nich zase strčil a oni jsou tak hlasité. Žádný klid a já je vyhodit z okna nemohu. Je to starožitnost přeci. Sami se vypnout taky nechtějí.

Pokus s pastelkami

14. července 2015 v 11:04 | Victoria |  Kreslení
Říkala jsem si, že když už mám tolik pastelek, tak si zkusím něco namalovat. Ráno jsem zjistila, že malovat za světla jedné malé lampičky není zrovna vhodné. Není nic lepšího, než když zjistíte, že jste vlasy malovali z části fialovou barvou a obličej žlutou. A je vidět, že jsem dlouho nic nemalovala, ty stíny se mi moc nepovedly. Ale jeden z prvních pokusů pastelkami, takže to možná i dopadlo trochu více nad moje očekávání :) A hlavně jsem to i domalovala!


Život ve snu

13. července 2015 v 2:00 | Victoria |  Kecy
Utíkáte. Chce vás to zabít a vy prostě musíte utéci, jenže kam? Buší vám srdce, potíte se a prožíváte všechny možné pocity, které se kolikrát mění během okamžiku. Vše prostě nabere jiný směr. Náhle před vámi sedí vaše bývalá matikářka, která vás terorizovala po dva roky na střední škole, je celá v modrým, má modré vlasy a modrou kytaru. Nic nedává smysl a vy tomu nerozumíte. Jindy se zas děje něco krásného a vy nechcete pryč...

Já si vlastně svůj život ve snu žiji. Někdy se sny objeví znovu a jsou trochu pozměněné, jindy na ně zapomenu hned po probuzení, ale matně si něco pamatujete. Vím, že to byl supr záitek, něco nesmyslného či něco děsivého. Nebo nejlépe vše dohromady. Někdy mě mé sny nutí zůstat o pár hodin déle v posteli. Vlastně s radši žiji ve snách a to i v těch horších, než abych vstala a viděla ty znechucené obličeje, které na mě vždycky civí. Já prostě neohu vstát, když vím, že můžu někde v hlavě prožít něco zajímavějšího, co se mi nikdy nemůže přihodit. Vím, nikam to nevede, nikam vás to neposune, ale nemohu si pomoci. A právě si říkám, že bych v nějakém snu žila opravdu ráda.

Znovu

13. července 2015 v 1:32 | Victoria |  Kecy
Zase blog... Velmi mě udivuje, že jsem si na tuto stránku vůbec vzpomněla. Proč ho vůbec zakládám? Sama vlastně nevím, asi se jen potřebuji někde vypsat. Proč ale zakládám blog, vždyť by bohatě stačilo si napsat něco na papír nebo vůbec nic nepsat. Ale už jsem ho založila a dokonce jsem se rozhoupala a vytvořila jiný vzhled, než mi ze začátku nabízeli, ačkoli žádná sláva.

Ani nevím, co sem budu psát, ale to je vlastně jedno. Čas od času sem zaskočím a napíšu pár vět naprosto o ničem. Nadepsala jsem pár rubrik, ale držet se toho moc nebudu. Nejvíc článku bude asi v rubrice nadepsané KECY. Sice to nebude vůbec dávat smysl, ale on to ani nikdo nebude číst.
Kdyby někdo přeci jen zabloudil na můj blog, tak jsem ještě založila rubriku MÁ TVORBA, to kdyby se někdo hodně nudil a chtěl by se kouknout na patlaice, které jsem namalovala :D . A nějakou hudbu sem možná taky přidám.
Rubriku s názvem HISTORIE jsem vytvořila, protože tam bylo moc volného místa a málo rubrik. Ale pokud budu mít opravdu dobrou náladu, tak možná také něco přidám.

Ještě něco o mně - Ráda maluji, čtu, sportuji, poslouchám hudbu, ležím a nic nedělám... Asi jsem pesimista. Čas od času se zajímám i o přírodu, ale zázraky ode mě nečekejte, na tohle téma nechci nic psát, čas od času namaluji možná nějaké zvířátko. Jinak vlastně ani nevívm co chci, jsem nerozhodná a paličatá, nerada prohrávám. Nemám směr a vlastně ani nevím, co mě doopravdy baví. Mám ráda lamy a Lemonyho Snicketa.

Tak možná mi tenhle blog i chvíli vydrží a já sem i něco budu psát, kdyby v textu byla nějaká chyba, napište, ráda si zopakuji to, co mi už vypadlo :D
Victoria