Leden 2016

Čím dál tím lepší

25. ledna 2016 v 23:49 | Violet |  Kecy




Když vezmu posledních 365 dní, tak jsem stihla propadnout, odmaturovat, nedostat se na vysokou školu, nebýt přijata do práce po dvouhodinovém pohovoru, být přijata do práce po pětiminutovém pohovoru, odejít z práce a být vyhozena z práce ještě dřív, než jsem podepsala smlouvu.

Čas od času se mi stávalo, že jsem přišla domů, kde byly sbaleny všechny mé věci do jedné krabice (musím být docela socka, když se to tam všechno vejde). Do toho se ještě skoro zbláznila kamarádka, ale nevím, jestli to mám brát jako kompenzaci za to, že jiná se z blázince dostala.

Neříkám, že se mi dějí jen ty špatné věci, ale je jich mnohem víc a nějak jich přibývá... Ale když už brzy začne ten nový (čínský) rok, tak bych si mohla dát zase pár předsevzetí a oslavit to s tím, že určitě ten další bude lepší.

Vím, že fňukám, ale začínám mít pocit, že můj život se začíná nějak bortit. A víc, než kdy dřív...

Malůvka

24. ledna 2016 v 1:07 | Violet

Nějak jsem najednou změnila svou přezdívku... Nu co, vždyť se stejně jmenuji úplně jinak tak je to jedno :)

Všechno to nějak utíká

24. ledna 2016 v 1:03 | Violet |  Kecy
Je to divné.

jsem prý dospělá, mám se postavit na vlastní nohy a dělat rozhodnutí podle sebe. Najít si práci, dostat se na vejšku, zařizovat byt. Do toho si najít nejlépe nějaké ty kamarády, přítele...

Asi jsem nějak blbě vyrostla, někde se stala chyba. Prostě tyhle věci jdou nějak mimo mě. Je mi jedno, co budu dělat a jestli zůstanu sama a budu přespávat tam, kde se mi zrovna naskytne příležitos. Nějaké ty přátele ještě mám, ale každý jde svou vlastní cestou a brzy mi zbyde jen můj vysněný svět.

A navíc to začalo nějak rychle utíkat. Kamarádi z dětství, se kterými jsem si hrálavala, si začaly žít své dospělé životy. Jedna se dala na dráhu doktorky, jedna natočila již druhé porno, další se stará o dítě.. Aspoň každá má něco.

A já si mezitím mám problém najít obvodního lékaře, prootže dětská už mě nechtěla mít zařazenou ve své kartotéce déle.

Asi tenhle svět není dělaný pro mě. Jenže co s tím? Maximálně mohu dále žít ve svém vysněném světě a doufat, že lékaře nikdy nebudu potřebovat.